Prostředky k pobytu v ČR

Posted: 6. Říjen 2011 in Prostředky k pobytu
Tags: ,
  • Pro účely dlouhodobého víza či dlouhodobého pobytu (s výjimkami uvedenými níže) je cizinec povinen prokázat zajištění prostředků ve výši 15ti násobku částky existenčního minima, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území (s výjimkou prvního) zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima.
  • Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, prokazuje zajištění prostředků v poloviční výši.
  • Jedná-li se o dlouhodobé vízum či pobyt za účelem podnikání je cizinec povinen prokázat zajištění prostředků ve výši 50násobku částky existenčního minima.
  • Částka existenčního minima dle § 5 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu činí 2020 Kč.
  • Prokázání prostředků ve výši uvedené výše lze nahradit předložením pozvání ověřeného cizineckou policií.
  • Prostředky k pobytu pro účely dlouhodobého víza či pobytu se prokazují:

a) výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v požadované výši. Může se jednat o banku či jinou finanční instituci kdekoli na světě, ovšem cizinec musí prokázat, že s požadovanými peněžními prostředky je oprávněn disponovat na území ČR (např. platnou mezinárodně uznávanou platební kartou vztahující se k danému účtu),   b)    jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky v požadované výši nebo že má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území,   c)     platnou mezinárodně uznávanou platební kartou, pokud není její použití  vyloučeno na území ČR. Na požádání správního orgánu je však cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v požadované výši.

Studium

  • u dlouhodobého pobytu za účelem studia dle § 42d ZPC, se vyžaduje pouze v případě studia na vysoké škole nebo neplacené odborné praxe; v ostatních případech je nahrazeno dokladem o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace.
  • Peněžní prostředky je třeba prokázat ve výši 15ti násobku částky existenčního minima (aktuálně tj. v roce 2011 činí 2020,- Kč), s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území (s výjimkou prvního) zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima – cizinec, který nedosáhl věku 18 let, prokazuje zajištění prostředků v poloviční výši.
  • Zajištění prostředků k pobytu se prokazuje
  • výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci (nemusí se jednat o banku či finanční instituci, oprávněnou provozovat činnost pouze na území ČR) znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v potřebné výši; z doloženého dokladu musí být zřejmé, že s požadovanými peněžními prostředky je cizinec oprávněn disponovat na území ČR. V případě, že disponibilita danými peněžními prostředky na území ČR z dokladu jednoznačně zřejmá nebude (např. v případě zahraničního účtu), bude nutné současně tuto skutečnost prokázat např. platnou mezinárodně uznávanou platební kartou vztahující se k danému účtu.
  • jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky v potřebné výši nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem v ČR; může jít např. o doklad o tom, že manžel cizince nebo jeho zákonný zástupce nebo osoba, které byl cizinec mladší 18 let svěřen (za předpokladu, že daná osoba má vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie nebo povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu), má prostředky k pobytu pro cizince v odpovídající výši (výpis z účtu a prohlášení o zajištění úhrady nákladů pobytu cizince), nebo
  • platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je však cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky v potřebné výši.

Cizinec, který bude na území studovat (tedy žádat o pobytové oprávnění, které je studiem dle § 64 ZPC), může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6ti násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Zajištění prostředků k pobytu tímto způsobem nelze doložit k žádosti o dlouhodobé vízum za účelem ostatní.     Prostředky k pobytu na území v případě žádosti o vydání či prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, rezidenta jiného členského státu EU a za účelem podnikání a o vydání povolení k trvalému pobytu se prokazují specificky na základě speciálních ustanovení zákona o pobytu cizinců, a to předložením dokladu o úhrnném měsíčním příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob (o úhrnném měsíčním příjmu rodiny po sloučení, jde-li o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny). Nejčastější formou dokladů prokazující příjem cizince (popř. s ním společně posuzovaných osob) v případě těchto žádostí jsou:

  • a) jde-li o příjmy ze zaměstnání – potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, který musí dosahovat stanovené částky a originál nebo ověřená kopie platné pracovní smlouvy. Předložení pracovní smlouvy lze u tzv. vyslaného zaměstnance nahradit předložením tzv. vysílacího dopisu „mateřského“ zaměstnavatele, kterým byl vyslán. Potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku mohou nahradit i výplatní pásky za příslušné období, pokud však mají důkazní a vypovídací hodnotu a rovněž potvrzení zaměstnavatele, kterým nebude potvrzena konkrétní výše průměrného čistého měsíčního výdělku, ale ze kterého bude vyplývat, že průměrný čistý měsíční výdělek za dané období není nižší než zákonem požadovaná výše měsíčního příjmu.
  • b) jde-li o příjmy z podnikání (např. ze živnosti, podíly společníků v.o.s. či komplementářů k.s. na zisku) – platební výměr daně z příjmu vystaveného správcem daně (z moci úřední či na žádost daňového subjektu) v souladu § 140 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Dále je třeba pro účely stanovení čistého příjmu dané osoby doložit doklad z okresní správy sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti za příslušné zdaňovacího období, a dále jde-li o doklad osoby, která je účastníkem veřejného zdravotního pojištění (např. cizinec s trvalým pobytem jako společně posuzovaná osoba, člen rodiny), je třeba doložit také doklad o výši zaplaceného pojistného na všeobecném zdravotním pojištění,
  • c) jde-li o osobu, která má příjmy ze zisku obchodní společnosti (společník s.r.o., akcionář a.s., komanditista k.s.) či družstva, jichž je společníkem (příjem z kapitálového majetku) – zápis z valné hromady obchodní společnosti či členské schůze družstva, ze kterého bude zřejmé rozdělení zisku mezi společníky a doklad o zaplacení daně na základě zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů [pdf, 462 kB]),
  • d) jde-li o osobu, která je statutárním orgánem či členem statutárního orgánu právnické osoby (např. jednatel s.r.o., člen představenstva či předseda družstva apod.) nebo jiného orgánu právnické osoby a má příjmy pouze za výkon této funkce (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) – potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování (zejména smlouva o výkonu funkce podle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku (pdf, 834 kB) nebo zápis z valné hromady společnosti či členské schůze (nebo např. rozhodnutí jediného společníka s.r.o. nahrazující zápis z valné hromady), popř. vnitřní předpis společnosti, ze kterého bude zřejmé stanovení odměn příslušného člena statutárního orgánu či jiného orgánu právnické osoby),
  • e) jde-li o osobu, která jako člen družstva, společník nebo jednatel s.r.o. nebo komanditista k.s. vykonává práci pro společnost či družstvo a má z tohoto titulu příjem (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) – potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování (např. pracovní smlouva, jde-li o pracovní vztah ke společnosti či družstvu),
  • f) potvrzení o převodu finančních dávek vyplácených cizinci státem, jehož je občanem nebo jiným státem, ve kterém jsou mu takové dávky vypláceny,
  • g) pokud jde o příjmy, které nelze prokázat jinak (např. některým z výše uvedených způsobů) je možné předložit i výpisy z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, prokazující pravidelný a stálý měsíční příjem cizince alespoň za posledních 6 měsíců (může se jednat např. o začínajícího podnikatele, který ještě nepodával daňové přiznání, a tudíž nemůže doložit platební výměr daně z příjmu – může tedy doložit např. mimořádnou účetní závěrku, pokud jí dle zákona o účetnictví sestavoval a výpisy z účtu).
  • Pro účely žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny na území, o dlouhodobý pobyt rezidenta jiného členského státu EU, o dlouhodobý pobyt za účelem podnikání a o trvalý pobyt je třeba v souladu s výše uvedeným prokázat úhrnný měsíční příjem cizince, který současně splňuje požadavky pravidelnosti a stálosti takového příjmu. Za prokázání takového příjmu tedy nelze považovat předložení jednorázového výpisu z účtu o zůstatku na účtu.
  • Požadovaný úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení pro účely dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny na území odpovídá souhrnu všech příjmů žadatele a členů jeho rodiny, kteří s ním budou po udělení povolení k dlouhodobému pobytu společně pobývat na území.
  • Pro účelyžádosti o dlouhodobý pobyt rezidenta jiného členského státu EU, o dlouhodobý pobyt za účelem podnikání a o trvalý pobyt je třeba předložit doklady o příjmech jak cizince, tak všech s ním společně posuzovaných osob, kteří nějaký příjem mají.

 Společně posuzovanými osobami jsou:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo partneři; za partnera se považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery,
  • rodiče a
    • nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,
    • zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt; to neplatí v případě, že tyto zletilé děti jsou společně posuzovány s manželem nebo partnerem nebo s osobou, se kterou společně užívají byt (pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby),
  • jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby,

pokud tyto osoby, které jsou s cizincem společně posuzovány, pobývají na území.

Pokud je žadatelem rodič nezletilého nezaopatřeného dítěte, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče druhého rodiče, není toto dítě s žadatelem společně posuzováno.
Pokud je žadatelem dítě, které žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem, druhý rodič není společně posuzovanou osobou. Výživné vyplácené dítěti druhým rodičem, který s dítětem nežije ve společné domácnosti, je započitatelným příjmem dítěte pro účely žádosti.
Pro účely dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, dlouhodobého pobytu rezidenta jiného členského státu EU, dlouhodobého pobytu za účelem podnikání a trvalého pobytu nesmí být výše úhrnného měsíčního příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob (úhrnného měsíčního příjmu rodiny po sloučení, jde-li o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny) nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob (členů rodiny) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisemnebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob (členů rodiny).   Částka životního minima jednotlivce – tedy cizince, který není posuzován společně s jinými osobami – činí měsíčně 3 126 Kč.
Pokud je cizinec posuzován společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2 880 Kč.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

  • 2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
  • 2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
  • 1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
  • 1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Nejvyšší částkou normativních nákladů na bydlení u žádostí podaných v období od 1.1.2011 do 31.12.2011 je podle nařízení vlády č. 414/2010 Sb. (pdf, 30 kB)

  • 6 363 Kč u jedné osoby
  • 9 183 Kč u dvou osob v rodině
  • 12 557 Kč u třech osob v rodině
  • 15 744 Kč u čtyřech a více osob v rodině

Celková částka, jejíž výši musí doložený úhrnný měsíční příjem splňovat pro účely doložení dokladu o zajištění prostředků k uvedeným druhům povolení k pobytu, je tedy součet částek životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob podle výše uvedených kritérií a odpovídající částky normativních nákladů na bydlení.
Pokud cizinec věrohodně prokáže, že na bydlení své a příp. s ním společně posuzovaných osob (členů rodiny) vynakládá jinou částku než tu, která je určena částkou normativních nákladů na bydlení, vypočítá se nutný měsíční příjem součtem částek životních minim (viz výše) a skutečných prokázaných nákladů na bydlení.
Náklady na bydlení tvoří nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování, a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo jiného prostoru určeného k bydlení nejsou zahrnuty do nájemného, popř. do částky placené za poskytnutí ubytování.

Zdroj: MVCR

Napsat komentář

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s